Biologická etiopatogeneze sebepoškozování

Mgr. Martin Kosek, MBA

Další pokračování o etiologii sebepoškozování - článek navazuje na předchozí úvod a zaměřuje se na biologické prvky etiopatogeneze u self-harm/sebepoškozování.

Základ biologické etiopatogeneze můžeme vymezit jako vliv genetiky a dále vliv konkrétních fyziologických mechanismů, které probíhají v organismu, respektive jako neurochemické odlišnosti v CNS. Psychiatrička Platznerová dává mezi důkazy o genetické podmíněnosti sebepoškozování například: "vyšší výskyt suicidií v rodinách poškozujících se osob nebo vyšší konkordance sebepoškozování u monozygotních než dizygotních dvojčat" [1]. 

Autoři Rozsívalová, Paclt, Trefilová popisují biologické základy sebepoškozování takto: "Na vznik a průběh autoagrese má vliv dysregulace serotoninergního systému a hypersenzitivita dopaminergních receptorů" [2]. Můžeme tedy hovořit o předpokladu vlivu hladiny serotoninu na sebepoškozující se chování. 

Dalším fyziologickým faktorem u sebepoškozování může být hladina endorfinu. Blíže o tom pojednává Kriegelová: "Někteří výzkumníci tvrdí, že šok ze záměrného sebepoškození stimuluje produkci endogenních opioidů endorfinů. Ty mají analgetický účinek na organismus a mohou vyvolat popisované pocity uklidnění, uvolnění, euforie a snížené vnímání bolesti" [3]. 

K výše uvedené citaci Kriegelové ještě můžeme přidat tvrzení Platznerové: "Existuje hypotéza o habituaci na vysoké koncentrace endogenních opiátů v dětství, způsobené rekurentní expozicí tělesnému a/nebo sexuálnímu násilí" [4]. Můžeme připomenout, že právě sexuální zneužití v dětství a/nebo tělesné týrání v dětství je často zaznamenáno v anamnézách klientů, kteří se sebepoškozují, nebo v minulosti sebepoškozovali. 

Etiologii z biologického hlediska shrneme následovně - za etiopatogenetický můžeme ve vztahu k jevu sebepoškozování považovat serotoninový systém, opioidní systém a dopaminový systém.

[1] PLATZNEROVÁ, Andrea. Sebepoškozování. Praha: 2009. s. 35.
[2] ROZSÍVALOVÁ, Eva; PACLT, Ivo; TREFILOVÁ, Alexandra. Sebepoškozování u dospívajících. In Česká a slovenská psychiatrie. Praha: 2010, č. 4. s. 239 - 244.
[3] KRIEGELOVÁ, Marie. Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci. Praha: 2008. s. 80.
[4] PLATZNEROVÁ, Andrea. Sebepoškozování. Praha: 2009. s. 35.